V udržitelnosti konkurence není, říká ekologická ombudsmanka filmového festivalu Ji.hlava

Soňa Klepek Jonášová pomáhá jihlavskému festivalu dokumentárního filmu být šetrnějším k přírodě. „Nechceme přijít jako nějaký invazivní druh, který si vytvoří vlastní bublinku a cokoliv mimo ni nechá skomírat,“ říká v rozhovoru zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky.

„Když chcete mluvit o změně, potřebujete mít počáteční data, abyste ji mohli dokázat,“ vysvětluje pro Ekonews Klepek Jonášová. Právě kvůli tomu je podle ní důležité být otevřený ohledně množství spotřebované energie i vyprodukovaného odpadu. Udržitelný festival je podle ní skromný. „Měli bychom ubrat na tempu produkce a spotřeby,“ dodává.

Filmový festival v Jihlavě má ekologického ombudsmana již pátým rokem. Jak jste se k práci dostala?

Na Jihlavě jsem byla poprvé až minulý rok, i když pocházím z Vysočiny. Mého muže na festival pozvali jako jednoho z hostů a já jsem jela společně s ním a naším miminkem. Set vybraných dokumentů mě velmi zaujal, je to podle mě jeden z nejkvalitnějších filmových festivalů, který máme. Udržitelnost je moje téma a viděla jsem, že se promítá do celého programu. Připadalo mi ale, že jsou dílčí věci, které by se daly vylepšit. Nabídla jsem festivalu spolupráci s tím, že ve svém volném čase na mateřské pomůžu. Prvních pár měsíců jsme si spíše předávali know-how a domlouvali se na strategii pro tento ročník. Nakonec jsem přebrala celou agendu ekologického ombudsmana.

Co má ombudsman na starosti?

Jeho hlavní úkol je stanovit priority. Musí umět určit věci, kterým se budeme věnovat letos a které naopak necháme na další roky. Všechno nejde udělat najednou, musí se jít po krocích. Ekologický ombudsman musí počítat s realitou a spojit ji se svými vizemi. Hlavní je na tom začít pracovat v praxi. Mít strategii a priority pro konkrétní témata je dobrý krok číslo jedna, ale nesmí se u něj zůstat.

Změnila se funkce během let?

Myslím si, že každý ombudsman přináší témata, která mu jsou nejbližší. První ombudsman vysvětlil produkčnímu týmu, do čeho všeho se dá udržitelnost zahrnout. Postupoval od programu až k produkci. Další ombudsmanka přišla s tím, že je třeba začít řešit dopravu, protože každý rok máme zhruba šest tisíc účastníků, kteří se do Jihlavy nějakým způsobem musejí dostat.

Která témata jsou důležitá pro vás?

Přicházím hlavně s tím, že je potřeba náš pokrok ohledně udržitelnosti změřit. Snažíme se s týmem nastavit rámec dat, ale i to jde velmi pomalu. Když chcete mluvit o změně, potřebujete mít počáteční data, abyste ji mohli dokázat. Sice pro festivaly není povinné údaje sbírat, ale myslím si, že je dobré sledovat trendy týkající se reportingu. Je to perfektní cvičení pro všechny dopředu. Z praktických věcí řeším hlavně prevenci a nakládání s odpady, jídlo a propojování s lokálními komunitami.

Dostupná data tedy fungují jako pojistka proti greenwashingu?

Jsem velký propagátor toho, abychom mluvili o celé naší cestě a všech lekcích, které se naučíme. Pomůžeme dalším, kteří se budou chtít stát udržitelnějšími v budoucnu. Sdílení dat je důležité, v udržitelnosti konkurence není. A pro letošek je mým cílem sdílet dost dobře i to, co se nám zatím nedaří. V mnoha oblastech vše trvá mnohem déle a vím, že je to častý důvod frustrace a toho, proč se organizátoři udržitelnosti věnují jen částečně.

Je těžké data získat? Na jaké problémy narážíte?

Jedna věc jsou údaje produkce, které dokážeme dobře sbírat a zpracovat. Těžší je získat je od návštěvníků. Ze šesti tisíc dotazníků se třeba minulý rok vrátilo jenom dvě stě. To pro nás není relevantní vzorek. Letos bychom chtěli část dat sbírat rovnou při předávání akreditací.

Festivaly jsou na pořádání velmi energeticky náročné. Jakými způsoby šetříte elektřinu?

V našem případě je to komplikovanější. Pronajímáme si prostory od provozovatelů, kteří jsou napojení na distribuční síť, takže nemůžeme například říct, že čerpáme jenom „zelenou“ elektřinu. Nejsme „monster akce“, která by si mohla dovolit vlastní zdroj. Jedna z našich budov má na střeše solární panely, ale přesto nemůžeme říct, že vyrobenou energii používáme, protože ji fotovoltaika posílá do sítě. Zároveň se ale aktivně ptáme města a vlastníků, jestli by s tím něco nešlo udělat. Někdy nám říkají, že jsme první, kdo se na to ptá. Jindy dostaneme odpověď, že je to v dlouhodobé koncepci.

A co klasické úspory?

Proškolujeme tým o tom, že je potřeba zhasínat tam, kde nemusí být rozsvíceno. Musí na to myslet po každé produkci. Snažíme se zároveň snižovat vytápění prostorů. Dokážeme stáhnout spotřebu energie o dvacet procent jenom tím, že upravíme výtopní teplotu ve vnitřních prostorech, které budeme správně větrat.

Máte přehled o tom, kolik energie spotřebujete?

V letošním roce na to poprvé dáváme pozor. Dali jsme do smluv velmi přesný údaj z elektroměru a vodoměru před přebíráním a po odevzdání. Protože když chceme spotřebu meziročně snižovat, musíme mít počáteční údaje, se kterými budeme pracovat.

Co všechno pro festival musíte každý rok postavit?

Naše výhoda je v tom, že fungujeme v běžně využívaných prostorách. Pouze před budovou DKO vznikne malá zóna s občerstvením. Většina hudebních festivalů si na místo musí dovézt a zase zpátky odvézt úplně všechno. Stavět na „zelené louce“ je vysoce energeticky náročné. Být udržitelný znamená využít stávající kapacity. Nechceme přijít jako nějaký invazivní druh, který si vytvoří vlastní bublinku a cokoliv mimo ni nechá skomírat.

Sledujete množství vyprodukovaného odpadu?

Ji.hlava není tak velká, aby potřebovala vlastní svozový vůz. Odpadky se smíchají s těmi běžnými, je proto těžké určit jejich celkové množství. Letos chceme kontrolovat počet svozů nádob a jejich naplněnost. Pomůže nám to do příštích let, i když nebudeme mít přesná data o kilogramech. Mohla bych říct, že o odpadech nebudeme mluvit, protože je nemáme plně dotažené, ale myslím si, že je důležité zmínit, že jsme na cestě.

Mluvila jste o tom, že jedním z vašich témat je jídlo. Catering pro štáb je několik let vegetariánský. Snažíte se být více udržitelní i jinak?

Připravili jsme manuál pro místní restaurace, jak vařit různá veganská a vegetariánská jídla. Snažíme se je podpořit v tom, aby využívali lokální suroviny, jako jsou dýně, rakytník nebo brambory. Nabízíme jim přitom bezplatnou reklamu ve festivalové mapě. Část merche jsme nahradili vyhlášenými regionálními marmeládami, čaji a šťávami. Podobné recepty jsme připravili se šéfkuchařem Pavlem Drdelem i pro festivalové menu a recept máme v plánu sdílet také s účastníky. Ty navíc chceme seznámit s tím, co znamená vařit lokálně. Potravinová krize a plýtvání jsou pro lidi těžko uchopitelné globální problémy. Uvařit si ale z jídla, které nemuselo letět přes půlku světa, je naprosto konkrétní krok, jak proti nim bojovat. A v některých místech bude možné předplatit „zavěšený oběd“ pro osoby v nouzi, které se tak budou moci najíst zdarma.

Každý rok do Jihlavy dorazí stovky členů delegací k jednotlivým filmům. Jak jste na tom s jejich dopravou?

Ještě v roce 2018 pro každého hosta přijela celá delegace autem. Neustále bylo v provozu dvacet řidičů. V posledních letech se to velmi změnilo. Upřednostňujeme autobusy nebo vlaky. Minulý rok jsme využívali deset elektroaut, letos jich už budeme mít pouze sedm. Je to oproti roku 2018 obrovský skok.

Motivujete k využití veřejné dopravy návštěvníky?

Umožnili jsme jim například hromadnou dopravu po městě zdarma, pokud se prokážou akreditací. Využít mohou také sdílená kola, na kterých mají prvních 15 minut zdarma.

Zahrnujete udržitelnost také do programu?

Komunikace na jednotlivce je zásadní, ať už je to na inspiračním fóru nebo na dobře vedených diskuzích po filmech. Chtěla bych, aby se v dalších letech po každém snímku, který se tohoto tématu týká, probíralo, jak problémy řešit. Ve společnosti se rozšiřuje velká míra zmaru. Environmentální žal se dotýká mnoho mladých lidí. Festival by měl podle mě hledat hlavně cesty ven.

Udržitelnost se projevuje mimo jiné v ekonomické nebo sociální rovině. Vnímáte jako důležité i další dopady akce?

Určitě ano. Věnuji se nejvíc ekologické stránce, protože je mi nejbližší. Mimo sociální dopady je ale důležitá také finanční udržitelnost. Netýká se jenom shánění sponzorů, ale přímo se dotýká environmentální stránky. Festival se prodraží, když chcete zlepšit nakládání s odpadem nebo přejít na obnovitelné zdroje energie či elektroauta. Nemůžeme si hrát na to, že peníze nejsou důležité. Jakákoliv krize nebo riziko znamená zastavení ekologické agendy.

Je možné, aby byl festival ze své podstaty udržitelný?

Základním pilířem udržitelnosti je edukace. Festivaly, které jsou dokumentárního charakteru s cílem probudit zájem lidí o témata, která jsou často v masmédiích neviditelná, se o ni zčásti starají. Přináší totiž kontinuální osvětu a vzdělávání. Sama bych nenabízela spolupráci velké konzumní akci bez tohoto rozměru. Zároveň do budoucna věřím tomu, že úspěch akcí nebude měřený počtem přítomných účastníků. Dobrou alternativou mohou být hybridní kombinace dění na místě a v online prostoru. Zároveň se lidé mohou spojovat v rámci svých komunit a sledovat filmy společně, aniž by museli cestovat stovky kilometrů. Současně se demokratizuje přístup k filmům. Dále je podle mě důležité zvážit, jak často je potřeba festivaly organizovat. Měli bychom ubrat na tempu produkce a spotřeby.

Cílem je tedy skromný festival?

Je to velmi správný výběr slova. IPCC report nebo inaugurační řeč prezidenta Macrona zmiňují skromnost jako jeden z předpokladů dosažení klimatických cílů. Konzumovat méně je základ, a to i u filmů, protože za sebou mají klimatickou stopu jako jiné věci. Chceme se pomalu dostat do vyvážené rovnováhy s tím, co nám planeta dokáže nabídnout.