Vlny veder jsou v důsledku změny klimatu častější. Zejména ve městech, kde se tvoří tepelné ostrovy v místech bez zeleně, mohou teploty stoupat daleko za hranici snesitelnosti. Samosprávy po celém světě zavádějí opatření, která život obyvatelům v letních měsících usnadní.
Průměrný roční počet tropických dní, kdy teplota přes den přesáhne 30 stupňů Celsia, činil loni podle Českého hydrometeorologického ústavu 14,5 dne. Za posledních 32 let jde o osmý nejvyšší počet tropických dnů. A těchto dnů bude kvůli postupnému oteplování planety přibývat, odhadují meteorologové.
Adaptační opatření podrobněji rozebírá Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030, magistrát následně průběžně zveřejňuje jejich plnění. V poslední zprávě z prosince loňského roku figurují projekty, jako je revitalizace části parku kolem kostela svaté Ludmily na náměstí Míru v Praze 2, dešťový záhon ve Vokovicích v Praze 6 nebo revitalizace parku Solidarita v Praze 10.
V klimatickém plánu se také píše, že město chce do roku 2026 vysadit milion stromů, vytvářet vodní plochy, mlžítka a pítka nebo přeměňovat zpevněné nepropustné plochy na plochy s propustným povrchem.
Knihovna jako „cool zóna“
Dále než Praha je ve svých aktivitách například rakouská Vídeň. Ta si boj horkem stanovila jako jednu ze svých priorit. „Proti stále většímu horku bojujeme zmenšováním zpevněných ploch a ozeleněním historických rozměrů. Dohromady v tomto volebním období vydáme na klimatická a chladicí opatření 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun),“ uvádí vídeňská radní pro plánování Ulli Simaová.
Nejvíce pozornosti věnuje vídeňská radnice hustě zastavěným oblastem, kde je tepelná zátěž v letních měsících obzvláště vysoká. Veškerá opatření a cíle rakouské metropole shrnuje i Vídeňský akční plán proti horku.
Jednou z novinek mezi okamžitými opatřeními jsou takzvané „cool zóny“. Jedná se o ochlazené prostory s teplotou mezi 20 a 24 stupni Celsia, které jsou zdarma přístupné všem návštěvníkům. Po loňském zkušebním provozu letos Vídeň zprovoznila dvanáct takových míst, která se nacházejí například v klubovnách občanských spolků nebo v knihovnách.
Ochlazení mohou poskytovat i mlžící sprchy, v rakouské metropoli jich je přes 300. Vídeňskou specialitou je rovněž více než 60 kilometrů zdarma přístupných koupacích pláží. K tisícovce stávajících parků Vídeň postupně přidává další plochy, město navíc „renaturalizuje“ ladem ležící oblasti, jako je bývalé seřaďovací nádraží.
Chladí střechy i chodníky
Podobně jako Vídeň postupují i některá města v Německu. Podle webu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jsou součástí německého akčního klimatického plánu do roku 2050 i zelené střechy.
Celková plocha zelených střech v Německu v roce 2019 dosahovala podle odhadů 120 milionů metrů čtverečních. Za poslední dekádu se více než zdvojnásobila. Situace se ovšem liší město od města. Podle národního „indexu zelených střech“ jsou na tom nejlépe Mnichov, Stuttgart a Berlín, každé z nich jich má přes čtyři miliony metrů čtverečních.
Pražské stavební předpisy, které nabyly účinnosti 1. července tohoto roku, se zelenými střechami také počítají. Nově platí povinnost pro vznik vegetační vrstvy na střechách s menším sklonem, tedy do 20 stupňů. Předpis také odstraňuje překážky, které omezují výsadbu a obnovu stromořadí, uvádí Institut plánování a rozvoje Praha.
Příkladů boje s horkem je dost i mimo Evropu. Podle platformy Earth.org například Singapur vysadil už sedm milionů stromů a vytvořil 300 parků a zahrad. V kalifornském Los Angeles zase instalují „studené chodníky“, které mají o 11 stupňů nižší teplotu povrchu, uvádí Earth.org.
Jedná se v podstatě o pokrytí tradičního tmavého asfaltu speciální vrstvou nebo odrazivým materiálem, který tolik neabsorbuje sluneční záření a nepřeměňuje je v teplo jako asfalt. Nicméně jak napsala agentura Bloomberg v roce 2019, právě kvůli odrazu paprsků mají lidé na takovém chodníku pocit většího horka. Využití tohoto nátěru tak může být vhodnější pro střechy.
Podle odhadů Mezivládního panelu pro změnu klimatu život ohrožující vedra a vlhkost postihnou do roku 2100 polovinu až tři čtvrtiny světové populace. Města, ve kterých aktuálně žije více než polovina lidstva, budou vystavena dvojnásobnému riziku teplotního stresu v porovnáním s venkovskými oblastmi. Do roku 2050 přitom ve městech přibydou další 2,5 miliardy lidí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
