Více dotací za méně pesticidů. Pěstitelé zeleniny a ovoce budou mít od příštího roku nová pravidla

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Pěstitelé jabloní a hrušní se budou muset při přihlášení do programu vejít do 30 procent zákonného limitu stanoveného pro rezidua pesticidů (tzv. Maximum Residue Levels, MLR, pozn. aut.), pěstitelé ostatního ovoce a zeleniny do 50 procent. Nový program Integrovaná produkce na léta 2023 až 2027 dolaďuje ministerstvo zemědělství v rámci Strategického plánu Státní zemědělské politiky. Nedávno k jeho různým částem vznesla připomínky Evropská komise.

„Žadatel bude muset zajistit odběr v množství jednoho vzorku na každých započatých dvacet hektarů podporované plochy a následně nechat provést rozbor za účelem zjištění dodržení limitů obsahu reziduí pesticidů akreditovanou laboratoří u jádrovin třicet procent MLR, u peckovin a bobulovin padesát procent MLR, u zeleniny, chřestu, jahod a brambor padesát procent MLR,“ uvádí Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.

Mezi jádroviny spadají hlavně jablka a hrušky, mezi peckoviny třešně, švestky či meruňky. Do bobulovin patří drobné ovoce jako borůvky, maliny, rybíz. Jahody jsou pro tyto účely v jiné kolonce.

Zemědělství

Pesticidy v jídle: celoevropským problémem jsou chemické koktejly, legislativa je neřeší

Kompenzace budou štědřejší

Pokud zemědělci budou hospodařit šetrněji vůči přírodě, dostanou vyšší dotace, respektive štědřejší kompenzační platby. U ovoce si například pěstitelé polepší o čtrnáct procent na hektar, u zeleniny o osm procent. Vinaře čeká největší přilepšení, pokud přejdou na takzvané zelené hnojení a úplně upustí od používání herbicidů (v grafu níže jde o sečtené kompenzační platby na různé účely, pozn. aut.)

Zákon se tak prakticky sladí co do požadavků na zbytkové úrovně pesticidů s tím, co už po dodavatelích dnes chtějí mnohé obchodní řetězce. Pokud ale zemědělec dané ovoce či zeleninu pěstuje na méně než pěti hektarech, tak se ho výše uvedené podmínky při žádosti o dotaci týkat nebudou.

Pěstitelé ovoce mají dnes v režimu integrované produkce podle šéfa Ovocnářské unie Martina Ludvíka limit na úrovni 75 procent. „To pěstitelé bez problému splňují a postupně vylepšují technologie, aby dosáhli nižších limitů,“ uvádí Ludvík s tím, že od příštího roku budou limity zpřísněny na základě vládního nařízení.

A co obilí a řepka?

Uvedený návrh nebere v potaz ostatní plodiny, jako jsou v tuzemsku rozšířené obiloviny, kukuřice či řepka, jejichž dopad na životní prostředí je kvůli používaným pesticidům a osevním postupům nejhorší. Ministerstvo zemědělství se k nim navíc konkrétněji nevyjadřuje.

„Ministerstvem zemědělství jsou podporovány aktivity propagující a prohlubující znalosti o integrované ochraně například formou financování výzkumných projektů v Programu Země, Národní akční plán či Dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumných organizací. Dále pak například dotačním programem 3 a Biologická ochrana rostlin jako náhrada chemické ochrany, kde lze žádat o podporu na způsobilé druhy rostlin zahrnující i zmiňované obiloviny,“ uvádí za úřad Vojtěch Bílý.

Zemědělství

Omezte více pesticidy, vyzývá Evropská unie. Česko ale ani přesně neví, kolik jich spotřebuje

Podpora podle kontrolního úřadu drhne

To, že zákony zatím nestanovovaly zemědělcům jasná pravidla a měřitelné zásady integrované produkce, bylo jednou z výtek loňské zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. „Ministerstvu zemědělství se dlouhodobě nedaří prosadit uplatňování zásad integrované ochrany rostlin. Zároveň aktuální úprava zákona o rostlinolékařské péči nestanovuje povinnost tyto zásady uplatňovat a nedefinuje faktické prostředky pro jejich vymáhání,“ upozornili kontroloři.

Zajistit nezbytné podmínky pro uplatňování integrované ochrany rostlin nebo podpořit jejich zavedení uložila Česku a dalším členským státům Unie Směrnice o udržitelném používání pesticidů z roku 2009. Cílem bylo snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Sama Evropská komise ale po letech konstatovala, že se to úplně nepovedlo, a proto směrnici nyní navrhuje v přísnější podobě a s jasnými cíli.

Laxní přístup zemědělců ke směrnici potvrdila i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. „Ministerstvo zemědělství ve snaze naplnit požadavky směrnice pouze pravidelně zpřístupňuje informace vztahující se k uplatňování integrované ochrany rostlin (IOR) pomocí rostlinolékařského portálu. ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) jako podřízená organizace MZe dále zavedl kontrolní systém pro uplatňování zásad IOR,“ uvedl úřad s tím, že uplatňování zásad integrované ochrany rostlin se ověřuje pouze formou dotazníkového šetření.

Zemědělství

Půda je zásobníkem pesticidů, které se z ní dostávají do podzemních vod pokaždé, když zaprší, říká hydrolog

Kontrol se dělá málo a nemají žádný efekt

Podle NKÚ byly kontroly prováděny formálně, ve zrychlené formě a pouze u zlomku zemědělců. Ročně bylo takto prověřeno jen 0,28 zemědělských subjektů. „Ministerstvo zároveň nemá v případě zjištění pochybení možnost uplatnit jakékoliv sankce,“ uvedli loni kontroloři. Schopnost ministerstva ověřit míru a dodržování pravidel užívání pesticidů ze strany zemědělců navíc podle kontrolního úřadu negativně ovlivňuje neexistence přesných a aktuálních údajů o spotřebě pesticidů.

Do budoucna je přitom možné očekávat další zpřísnění, respektive rozšíření integrovaného způsobu hospodaření. Zásady integrované ochrany rostlin mají podle nové směrnice EU o udržitelném používání pesticidů používat všichni zemědělci. To znamená, že nejprve by měly být zváženy všechny možné alternativní metody ochrany před škůdci a chemické pesticidy by měly přijít na řadu až jako poslední. S návrhem v červnu přišla Evropská komise a bude předmětem dalšího jednání i za českého předsednictví.

V Česku sice novela zákona o rostlinolékařské péči před časem zavedla uplatňování zásad integrované ochrany rostlin jako povinnost, ale v roce 2017 byla tato povinnost jiným zákonem zrušena, jak připomněl kontrolní úřad ve své zprávě.

Dnes v daném zákonu stojí jen to, že je povinnost metody integrované ochrany rostlin zvážit. A zavádět takové, které co nejméně narušují ekosystém, ale zároveň zajistí optimální růst zdravých rostlin.

Ekologické zemědělství se nerozvíjí

„Z pohledu ministerstva zemědělství je současná právní úprava této problematiky dostatečná. Toto potvrzuje dlouhodobý trend poklesu spotřeby přípravků na ochranu rostlin. Zemědělci již nyní využívají odpovědně agrotechnické metody pěstování rostlin, které maximálně omezují případný negativní vliv na ekosystém,“ uvádí za úřad Vojtěch Bílý. O tom, že čísla o poklesu spotřeby pesticidů nemusí být tak růžová, jak se uvádí, už jsme psali zde.

Novela zákona o rostlinolékařské péči, která řeší i integrovanou produkci, je nyní ve třetím čtení na jednání Poslanecké sněmovny. Nicméně k žádné změně u ní nedochází, uvádí mluvčí ministerstva zemědělství. Integrovaná produkce rostlin je přitom důležitý mezistupeň, protože ekologické zemědělství se zatím příliš nerozvíjí. Dlouhodobě zabírá jen patnáct procent půdy, z čehož přes tři čtvrtiny tvoří takzvané trvalé travní porosty.