Za středočeskou vesnicí Pchery severně od Kladna stojí dvě větrné elektrárny. Skoro devadesát metrů vysoké věže uvedla firma VTE Pchery do provozu v roce 2008. Šlo tehdy o nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku. Starostka Kateřina Mahovská popisuje, jak funguje zelená energetika na obecní úrovni a „větrníky“ za domem.
Pamatujete si, kdo s myšlenkou postavit větrné elektrárny u vaší vesnice přišel?
Já jsem v Pcherách sice v době vzniku elektráren žila a byla v zastupitelstvu obce, ale osobně jsem se na ničem nepodílela. Měla jsem totiž malé děti. Na stavbě se angažoval především tehdejší pan starosta František Dufek. Původně jsme plánovali, že vznikne společnost ČES, kterou by spolufinancovala obec. Z provozu elektrárny by tak mohla profitovat. Začaly se postupně hledat také vhodné pozemky a způsob, jak se elektrárna postaví.
Podobné projekty se často zastaví hned na začátku, protože se lidé nedohodnou. Proběhlo u vás referendum, nebo jste se lidí ptali na jejich názor jinak?
Žádné referendum neproběhlo, vypracovaný posudek stavbu elektráren doporučil. Lidé v zastupitelstvu, kteří měli technické a odborné znalosti, se přesto obávali zejména světelných efektů. Obyvatelé Pcher hlavně řešili to, zda nebudou turbíny rušit televizní signál. Upřímně to lidi zajímalo nejvíce ze všech dopadů.
Když chci něco podobného v obci budovat dnes, snažím se pořádat besedy, aby lidé přesně věděli, co se bude v jejich okolí dít. Jakmile má člověk něco strpět, tak za to něco musí dostat. Je důležité lidem vysvětlit, proč se bude stavět a co z toho budou mít. Zeptat se na jejich názor, ale poskytnout jim zároveň kvalitní informace. Nic takového u nás ale tehdy neproběhlo.
Tehdejší starosta uvedl, že ze spolufinancování elektráren obcí sešlo kvůli politickým tlakům před komunálními volbami. Pokud obec není spoluvlastníkem, co z větrné elektrárny získává?
Firma elektrárny nakonec přes všechny problémy postavila bez obce. Vesnice má pouze peníze z pronájmu polní cesty, která vede k elektrárnám. Pozemek, na kterém elektrárny stojí, obci nepatří.
Jak elektrárny ovlivňují život v obci?
Vzdálenější elektrárna je naprosto bezproblémová. Myslím si, že pokud podobné větrné elektrárny vzniknou dostatečně daleko od sídel, tak to je perfektní a život lidí příliš neovlivňuje. Bližší elektrárna je problematičtější. Na část obce totiž při východu slunce hází stroboskopický efekt, takže lidem ráno u snídaně běhají stíny po zahradě. V průběhu dne se však vrtule různě natáčí za větrem, díky čemuž netrvá světelný efekt příliš dlouho.
Občas je také slyšet otáčení vrtulí, připomíná mi svištění větru. Slyším je i já u sebe doma. Není to ale tak, že by člověk nemohl spát. Elektrárna vlastně zní podobně, jako když má člověk doma puštěný větrák. Nejde o nic hrozného. Přesto je potřeba říct, že elektrárny nějaký dopad mají.
Jsou větrné elektrárny blízko obce?
Od nejbližšího domu je první z větrníků podle katastrální mapy asi 640 metrů. Z části, na kterou dopadá světlo a zvuk elektrárny nejvíce, je to něco kolem 800 metrů. Zadní z elektráren je ještě dále. Při jednání o stavbě je hlavní určit, jak daleko budou vrtule od nejbližšího domu. Situace je jiná, pokud je elektrárna za kopcem.
Jak často větrné elektrárny pracují?
Vrtule se točí skoro denně, během dne ale mají vždy na chvíli odstávku. Od ledna nicméně jedna z elektráren nepracuje. Odešla jí minulý rok převodovka. Firma došla k tomu, že vyrobit novou by bylo nákladnější, takže rekonstruují starou.
Sama bydlíte v oblasti poblíž turbín. Dá se i na svištění a mihotání zvyknout?
Myslím si, že si na zvuk zvykne nakonec každý. U nás ve vesnici je o hodně více hluku z hlavní silnice, která vede přes celou obec. Lidé, co u ní bydlí, denně slyší projíždějící kamiony, které bouchají na každém kanálu. Je šílené, co musí vydržet. Ve srovnání s tím, co udělá hluk dopravy a špatné kanály, je zvuk větrné elektrárny úplně mizivá věc.
Chápu, že je nepříjemné, že když člověk ráno sedí u kávy, neustále mu na zahradě blikají stíny. Například mezi osmou a devátou tam zkrátka sedět nemůže. Díky vrtulím ale máme za rok do rozpočtu tři sta tisíc korun, za které se postaví třeba velký kus chodníku.
Přinesly turbíny kromě příspěvku do rozpočtu jiná pozitiva?
Naše vrtule jsou dominantou Pcher. Každý ví, že největší větrné elektrárny byly ty naše. Jsme na ně hrdí. A blízko od nás je letiště, takže když se letadlem vracíme z dovolené, podle vrtulí najdeme domov. Rodiny také chodí k elektrárnám na procházky, jezdí se kolem nich na kole. Pomalu se staly součástí života obce. Když je člověk pod nimi, zjistí, jak je větrná elektrárna monstrózní stavba. Jde z ní respekt, působí skoro jako UFO.
Často zaznívá, že elektrárny hyzdí krajinu. Jak vnímáte přítomnost vrtulí na horizontu vy?
Vrtule do krajiny zasahují. Jsme ale civilizace, která s technikou žije. Myslím si, že člověk je součástí přírody. Musí do ní zapadnout. Logicky pak přírodu uzpůsobuje sám sobě a mění ji. Říct, že to není hezké, je podle mě hloupost. Větrné elektrárny jsou v celé západní Evropě běžnou součástí krajiny. Horší mi přijdou holé lány polí a nikde nic.
Jezdí se na turbíny dívat také turisté? Vaše vesnice leží poblíž Prahy a nedaleko dálnice.
Turisté k nám jezdí často. Když se zajdu podívat k elektrárnám, je tam vždy někdo. Nově jsme k nim umístili závoru. Museli jsme ji tam nechat postavit kvůli tomu, že jsou turbíny atrakce, ke které se ze širokého okolí stahují různé „živly“. Na cestě k nim zůstávala kradená auta, vyhozený eternit a sedačky. Závora zabránila tomu, aby si z cesty dělali lidé skládku. Změnilo se to ale od té doby, co oblast kolem elektráren více udržujeme a hlídáme.
Je slyšet ještě po čtrnácti letech kritika?
Nesetkala jsem se s tím, že by někdo po těch letech ještě protestoval. Nikdo za mnou na obecní úřad během posledních tří let nepřišel.
Ohlásil někdo zdravotní potíže, ze kterých by vinil elektrárny? Minulý rok francouzský pár vysoudil na společnostech Sasu, Margnes Energie a Sasu Singladou Energie provozující větrné elektrárny 110 tisíc eur (přes 2,7 milionu korun). Manželé tvrdili, že jim větrné elektrárny způsobily například bolesti hlavy a nevolnost. Vědecké studie však dosud nepotvrdily, že by zvuk elektráren a světelné efekty ovlivňovaly zdraví člověka.
Se zdravotními problémy se za celou dobu nikdo neozval. Je pravda, že zpočátku lidé běhali za starostou a stěžovali si, že jim elektrárny ruší televizní signál. Často ale pak zjistili, že jen měli špatně natočenou anténu. Také se říkalo, že vrtule ruší mobilní operátory. Během let tady vyrostl vysílač, takže ani tento problém už neřešíme.
S vrtulemi se často pojí spory ohledně životního prostředí. Stěžovali si někdy ochránci přírody?
Zpočátku se ochránci hodně ozývali. Báli se, že vrtule budou zabíjet labutě a ostatní ptáky. Ani s tím ale problém nikdy nebyl. O hodně větší hrozbou pro ptáky jsou dráty elektrického vedení.
Mají z provozu elektrárny nějakou výhodu i samotní občané? Myslím například slevu na elektřině nebo finanční příspěvek.
Žádná sleva na elektřinu pro obec není. Co se vyrobí, jde rovnou do sítě. Bohužel. V Rakousku má mnoho vesnic vlastní zdroj energie, tak proč ne tady? U našich sousedů je ale jiná legislativa. Možná to časem přijde i k nám. Myslím si, že je to problém celé české energetické politiky. Vláda musí přesně určit, jak věci související s energetikou budou. Nenechat se ovlivnit žádnou lobby.
Myslíte si, že jsou větrné elektrárny dobrým doplňkem ke konvenční energetice? Stojí za to je stavět přes všechny problémy, které mají?
Když se stavba pečlivě naplánuje, tak jsou větrné elektrárny perfektní v ohledu na ekologii. Podle mě mají budoucnost. Podpora větrných elektráren je důležitá, protože závislost na fosilních palivech není ideální. Alespoň část špinavé elektřiny by mohla nahradit větrná energie. Zase se to ale nesmí přehnat. Je nesmysl tlačit pouze větrné elektrárny na úkor ostatních zdrojů energie, například jádra. Vždy se vrháme z extrému do extrému, to je taková typická lidská vlastnost. Podle mě je důležité mít od každého trochu. Na druhou stranu si myslím, že je dobře, že máme stále pod sebou dost uhlí, protože v nejhorším budeme mít alespoň čím zatopit.
Bylo by vhodné občanům poskytovat slevu na elektřinu jako poplatek za strpení turbín? Britská firma Octopus Energy tím motivuje vlastníky půdy, aby dovolili stavbu větrných elektráren na svých pozemcích. Vláda Spojeného království také zvažovala možnost poskytovat finanční podporu občanům žijícím v blízkosti elektráren.
Bylo by lepší, kdyby se obec mohla napojit přímo na elektrárnu. Lidé by pocítili, co jim přináší. Pro každého je pak lépe uchopitelné a vysvětlitelné, proč mají elektrárny za domem. Přijmou je lépe, když budou mít vrtule pro obec přímý benefit. Zlevní ceny za elektřinu a díky financím z provozu se v obci něco opraví. Klidně může být podpora za větrnou elektrárnu daná i z vládní úrovně, protože obce opravdu nemají pozici si samy vyjednat výhodné podmínky. Když kraj nebo stát bude garantovat odměnu pro vesnici, více obcí na svém katastrální území elektrárny povolí.
Jaké podmínky dnes firmy nabízejí obcím, pokud chtějí stavět na jejich území? Máte o tom představu?
Často mě kontaktují další obce s tím, jaké máme zkušenosti. Dnes jsou podmínky zcela jiné než v minulosti a firmy nabízejí obcím velké benefity. Starostové, kteří mi volají, říkají, že jim firmy nabízejí většinou jednorázový příspěvek kolem milionu korun. Potom každý rok obci přispívají do rozpočtu nebo podporují spolky ve vesnici částkou 300 až 500 tisíc korun ročně.
Jakou mají vaše elektrárny životnost?
Vrtule mají životnost do roku 2032. Ptala jsem se provozující firmy, co nastane potom. Možnosti jsou dvě. Buď elektrárny zlikvidují, nebo je rekonstruují. I když na radnici nebudu já, tak věřím, že se jednání s firmou znova otevře a provoz elektráren bude pokračovat. Nový starosta pak může vyjednat i lepší podmínky pro obec. Firma samotná chce zatím pokračovat, elektrárna splnila jejich očekávání.
Souhlasila byste jako starostka s rozšířením elektrárny?
Byla bych pro, ale chtěla bych pečlivě dojednat místo nové elektrárny. Obrátila bych se na někoho, kdo větrným elektrárnám rozumí. Kdyby vrtule vznikla poblíž zadní bezproblémové elektrárny a zároveň by obci něco přinesla, tak v tom nevidím problém. Uspořádala bych ale debatu s občany, ať o všem vědí.
Plánujete v obci další projekty spojené se zelenou energetikou?
Dole ve vesnici máme novou čističku odpadních vod. Když jsme spustili všechny její části, tak se výrazně zvýšila spotřeba energie. Podle mě by tam fotovoltaická elektrárna byla úplně úžasná, protože je čistička ve slunné a prosekané oblasti. Pak máme ve vesnici 150 let starou budovu fary. Její rekonstrukce by stála miliony korun, které obec nemá. Stará velká budova je energetický průšvih, protože její vytápění a udržování je pro obec finančně neúnosné. Já bych byla za to faru rozebrat a postavit ji znovu ve stejném stylu, ale už jako energeticky šetrnou budovu. Použít různá čerpadla, využívat dešťovou vodu a fotovoltaiku. Jakékoliv nové projekty, co budeme ve vesnici stavět, už musí být postaveny touto cestou. Vím, že jinak to nejde.
Kateřina Mahovská
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Na pozici starostky středočeské vesnice Pchery působí třetím rokem, kandidovala za uskupení Sdružení nezávislých kandidátů a zájmových svazů. V Pcherách žije se svými třemi dětmi a dvěma kočkami.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.