Pitná voda pro Prahu a další města zásobená z úpravny vody Želivka je čistší než dosud. Je to díky nové technologii filtrace vody přes aktivní uhlí, které dokáže z vody odstranit velkou část pesticidů, zbytků léčiv a další chemie. Investice ve výši 1,2 miliardy korun však neřeší příčiny znečištění vody.
Pesticidy a další zmíněné organické látky představují problém pro všechny zdroje pitné vody včetně Želivky, která je největší úpravnou pitné vody pro Prahu a Středočeský kraj a je jednou z největších v Evropě. Bez potřebné technologie neumějí čistírny vodu od těchto látek vyčistit s dostatečnou účinností. Aktivní uhlí má situaci zlepšit.
V rámci modernizace Želivky, která trvala 28 měsíců, vznikla nová hala s šestnácti speciálními filtry s aktivním granulovaným uhlím, které dokáže z protékající vody nežádoucí látky odstranit. Úpravna dosud využívala pískové filtry, dezinfekci ozonem nebo plynným chlorem. Nový systém je nyní v ročním zkušebním provozu, do plného provozu by měl vejít od února příštího roku.
Úpravna vody Želivka
- důležitý zdroj pitné vody pro Prahu, část Středočeského kraje a kraje Vysočina
- do provozu byla uvedena v roce 1972
- vodou zásobuje 1,3 milionu lidí
Podobnými modernizacemi jako Želivka prochází i některé jiné úpravny vody. Například Ostrava ve spolupráci s místními vodárnami a kanalizacemi zahájila investici tak zvané dvoustupňové filtrace vody v Úpravně vody Ostrava-Nová Ves v celkové výši 450 miliónů korun. K dokončení má dojít v roce 2024.
Stát investuje kvůli znečištění vody nežádoucími látkami do nových technologií úpravy vody miliardy korun. Tyto masivní investice však neřeší základní problém, a to příčinu znečištění vody.
Na to nedávno upozornil ve své kontrolní zprávě také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten v rámci kontroly výdajů států na udržitelnou jakost vody zjistil, že za posledních osm let šlo ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie přes 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody, kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila.
Státu chybějí přesná data o spotřebě pesticidů a hnojiv
Výskyt pesticidů a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval, což se pak promítá i do kvality zdrojů pitné vody. Podle NKÚ navíc roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to kvůli pesticidům, jejichž hlavním původcem je zemědělská činnost.
Kontroloři přitom poukázali na to, že do zemědělství v uplynulých letech plyne ročně přes třicet miliard korun na dotacích, které však nemotivují zemědělce, aby využívání pesticidů snížili. Zpráva NKÚ tak poukazuje na opak toho, co dlouhá léta tvrdí velkozemědělci. Ti zdůrazňují hlavně to, že množství používaných pesticidů klesá.
Podle kontrolorů však stát nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje, zemědělci tato data mohou předávat jen dobrovolně. MZE tak nemá kompletní informace, sleduje jen množství látek uvedených na trh v Česku a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u deseti procent zemědělců a navíc tyto údaje neověřuje.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
