Zatímco na pivo ve vratných lahvích jsou Češi zvyklí, na nealko nápoje ve vratném skle musí výrobci i prodejci zákazníky znovu naučit. Nyní to zkouší po jedničce na trhu Mattonce i Kofola. Obě firmy přitom přišly se zálohami vyššími, než jsou zvyklí pivní zákazníci. Platí se pět, respektive osm korun.
Kofola ve skleněných jednolitrových lahvích prodává na online prodejci Rohlík.cz a ve vybraných obchodech Tesca nápoje Kofola, Rajec i Vinea. Jde o takzvaný projekt Cirkulka, do něhož firma investovala 30 milionů korun. „Z odborných analýz, které jsme si nechali zpracovat, vyplývá, že vratné obaly jsou jedním z nejlepších řešení ve vztahu k přírodě,“ říká Jannis Samaras, generální ředitel Skupiny Kofola.
Mattoni prodává minerálky své hlavní značky v zálohovaných skleněných lahvích od loňského září v Lidlu. Od té doby je postupně rozšířila do dalších obchodů. Šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale si zavedení vratných skleněných lahví pochvaluje, ale odhadnout, jaký podíl zákazníků se k vratnému sklu přikloní, nedokáže.
„Postupně jejich podíl roste, ale není automatické, že by po tom zákazníci skákali. Ale jakmile to vyzkoušejí, líbí se jim to a drží se toho. Nevíme, kolik jich takto můžeme prodat, nemáme žádný plán. Nejde ho mít u tak rozdílného řešení. Ale jsme s tím spokojeni,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Ekonews.
Vratná lahev se musí točit, aby se vyplatila
Sklo je obecně materiál, který mají výrobci nápojů rádi. Dobře vypadá, je inertní a drží dobře vlastnosti nápoje. Na druhou stranu je těžký, výroba skla je energeticky náročná a pokud je jen na jedno použití, patří k obalům s nejhorším dopadem na životní prostředí. Nicméně vratná skleněná lahev vychází jako druhá nejekologičtější po vratné plastové lahvi. Ty v tuzemsku zkoušela v 90. letech Coca-Cola, ale neosvědčily se.
Kofola si před časem nechala zpracovat LCA analýzu, která posuzuje celý životní cyklus výrobku a jeho vliv na životní prostředí, a to odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vyplynulo z ní, že Cirkulce stačí osm cyklů, aby se uhlíková stopa skleněné lahve při jednotné teoretické vzdálenosti vyrovnala dopadu jednorázových PET lahví. Běžná životnost skleněných vratných lahví je přitom dvacet otoček, „kofolácké“ lahve by měly vydržet minimálně 25.
Výhodou podle Kofoly rovněž je, že prázdné lahve se dají z prodejen či skladů svážet v rámci takzvané reverzní logistiky. To znamená, že se kamiony nevracejí z obchodních řetězců nebo jejich distribučních center zpět do závodu prázdné.
„Nealko ve vratných skleněných lahvích bylo v minulosti běžnou součástí našich životů. Věříme, že nejen ekologická šetrnost a opětovné použití již vyrobené láhve, ale také možnost vychutnat si naše oblíbené značky ze skla, budou hlavními motivátory, díky kterým přijdou spotřebitelé Cirkulce na chuť,“ věří Jannis Samaras.
Slovenský design, moravská sklárna
Do vývoje vratné lahve Kofola investovala více než 30 milionů korun. „Část nákladů vyžadovala úprava výrobní linky, etiketovačky a paletizace. Hlavní investice však putovaly do vývoje odolných vratných lahví a modulární přepravky z recyklovaného materiálu,“ říká Markéta Ryšková, projektová manažerka, která měla Cirkulku na starosti.
Skleněné litrové lahve Cirkulky navrhl slovenský designér Martin Turzík a vyrobila tuzemská sklárna Moravia. Mají recyklovaný hliníkový šroubovací uzávěr a jen malou papírovou etiketu. Spolu s lahvemi uvádí Kofola do oběhu originální přepravky, které lze jednoduše spojit, díky čemuž pojmou šest nebo dvanáct lahví.
Právě vysoké investice do výroby obalů jsou podle Markéty Ryškové důvodem, proč dělá záloha poměrně vysokých osm korun. „Vyšší zálohy zároveň podporují lepší návratnost lahví a přepravek,“ dodává s tím, že už se připravuje rozšíření Cirkulky do celé sítě Tesca a běží jednání s dalšími obchodními řetězci.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
