Ve Francii nebo v Německu zákon uvádí jako povinnost osadit část parkoviště fotovoltaickými panely. V tuzemsku se solární parkoviště neboli carporty připravují u letiště, hotelů nebo skladů. „V Česku máme rozjednaných několik prvních instalací,“ říká Aleš Damm, ředitel české společnosti Greenbuddies Charging, která se na fotovoltaické elektrárny spojené s parkovištěm aut specializuje.
Fotovoltaické panely jsou umístěné na přístřešcích, pod nimiž auta parkují. Nejenže tedy vyrábějí elektřinu, ale také auta chrání před vlivy počasí. Největší tuzemskou fotovoltaiku zastřešující parkoviště má ČEZ přímo u Jaderné elektrárny Dukovany. Za první rok provozu překonala původně očekávané množství vyrobené energie. Druhé největší solární parkoviště vzniká v České zbrojovce.
Mezi další solární trendy patří podle něj velké fotovoltaiky na skládkách nebo úzkoprofilové panely, které jsou lehké a dají se umístit i na starší střechy, jež by klasickou fotovoltaickou elektrárnu neunesly.
V Česku máte rozjednané první projekty solárních carportů. Kdo o ně má zájem?
Češi si zjišťují, kdo a co na tomto poli nabízí. Tenhle segment je totiž ve srovnání s klasickou fotovoltaikou – ať už střešní, nebo pozemní – stále nový. Jelikož v Česku jsou tyto projekty ve fázi jednání, nemohu prozradit konkrétní jména firem. Můžu ale říct, že poptávku od státní nebo městské instituce nemáme, jedná se o výhradně firemní zákazníky.
Jsou to většinou výrobci a v jednom případě provozovatel komerčního parkoviště nedaleko Prahy. Jedná se ale také o logistické areály, které mají velké plochy parkoviště a nechtějí, aby sloužily jen jednomu účelu, k parkování aut. V Rakousku – a myslím si, že to bude brzy trend i v Česku – mají zájem třeba lázně nebo hotely s přilehlými parkovišti, která je pro tenhle účel možné použít. Pro solární carporty doplněné o nabíječky pro elektromobily se hodí jakákoli místa, kde lidé minimálně na několik hodin či několik dnů parkují. Ideální jsou například fotbalové stadiony, letiště a podobně. Tam všude je možné postavit přístřešek, na něj položit fotovoltaiku a instalovat nabíječky.
Můžete říct něco víc o firmách, s nimiž jednáte?
Jsou to výrobci v oblasti automotive nebo jejich subdodavatelé. Jedna společnost, která s námi jedná, se zaměřuje na součástky pro budoucí elektromobilitu. Tady v Česku jednáme také s jedním provozovatele veřejného parkoviště nedaleko letiště, který dokonce uvažuje nad tím, že by nebylo špatné mít tam také bateriové úložiště, aby mohl poskytnout dobíjení elektromobilů svým zákazníkům.
Poměrně často se jedná o dcery větších zahraničních firem. Mají určité povinnosti z titulu legislativy Evropské unie a ESG reportů. Pro ně je carport důležitým nástrojem, jak dosáhnout snížení emisí přímo u sebe, na vlastním pozemku. V Německu třeba máme mezi potenciálními zákazníky jeden z velkých světových e-shopů. Hotové carporty máme však zatím pouze v zahraničí, dělali jsme třeba největší carport v Rakousku u termálních lázní ve městě Lutzmannsburg pro zhruba 450 parkovacích míst.
Elektřina z těchto carportů jde do sítě, nebo se z ní nabíjejí parkující elektromobily?
Obojí je možné. Přístřešky se nestavějí primárně proto, aby se z nich nabíjely elektromobily, i když velmi často součástí instalace nabíječky jsou. Primární účel je fotovoltaika jako taková – staví se hlavně proto, abyste plochu parkoviště mohli využít pro generování elektřiny. Je to vlastně klasická fotovoltaika, ale místo na střeše je na vyvýšené ploše nad parkovištěm. Navíc přístřešky poskytují ochranu aut i jejich posádek před nepříznivými vlivy počasí.
Musí konstrukce splňovat zvláštní parametry?
Je několik typů carportů. Teď v Rakousku stavíme hliníkovou variantu, která patří mezi méně nákladné. Dá se namontovat na zemní vruty, protože konstrukce je lehká. Není potřeba dělat složité betonové základy. Instalace velkého carportu je v podstatě stavba a ta podléhá řadě požárně bezpečnostních, stavebních, statických a dalších pravidel dané země.
Je nákladnější dát soláry na střechu, nebo na carport?
Z hlediska nákladů je jednodušší a levnější dát je na střechu. Nicméně ta střecha musí mít nějaké parametry, statiku a musí se počítat s tím, že ponese náklad. Jenže to uvažování není buď-anebo, ale klidně obojí, tedy ideálně jak střešní fotovoltaická elektrárna, tak solární carport.
O kolik jsou carporty dražší než klasické fotovoltaické panely na střechách a je to pro firmy překážka k jejich pořízení?
Carporty jsou dražší přibližně o 40 procent, protože podkonstrukce pod nimi přece jen zahrnuje určitou masu materiálu. Navíc veškerá inženýrská činnost kolem toho je náročnější než u střech. Jde ale skutečně jen o přibližné číslo. Je to, jako když se zeptáte, kolik stojí auto. Záleží na mnoha vlastnostech a okolnostech kolem instalace. Nákladovost a ekonomika jsou otázkou, kterou firmy v souvislosti s instalacemi carportů řeší nejvíce. Jsou ovšem i takové, které na to moc nehledí.
Jakou má tedy firma motivaci pořídit si solární carport, když je dražší než panely na střechu?
Je to často vedle střechy další využitelný prostor, carport navíc poskytuje ochranu aut, osob či zboží pod ním. Máme zákazníka, který skladuje bubny s kabely, chce je mít kryté. Takže pro něj to dává smysl. V neposlední řadě pro některé zákazníky je to pořád otázka prestiže. Jestliže máte velké lázně s hotelem, jako je například komplex v Burgenlandu v Rakousku, takový solární carport už zdálky přitahuje zrak a vypadá to moderně a pěkně.
Dají se na pořízení carportů čerpat dotace?
Ano, na solární carporty a případně i na baterky se vtahují dotace úplně stejné jako na klasické fotovoltaické panely a firmy je mohou čerpat, například z Modernizačního fondu RES+ výzvy číslo 1 nebo 2 dle velikosti instalace.
Jaké jsou další trendy v solární výstavbě?
Neustále stoupá zájem o agrovoltaiku. Umožňuje nezabírat zemědělskou půdu, a přesto plochy využívat k výrobě elektřiny. Trendem jsou i plovoucí elektrárny na vodních plochách, hodně se v tom angažují zkušení hráči, vedle Greenbuddies například ČEZ. Zajímavou novou formou solárních instalací je také výstavba na skládkách. Jedná se o plochy, které by se jinak využít nedaly, respektive jejich sanace by stála příliš mnoho peněz. V takových případech se vyplatí na nich vystavět fotovoltaiku. Má to ale svá specifika, hlavně v ukotvení a dimenzaci nosné konstrukce, musí se také provést detailní průzkum podloží. Takové projekty jsme realizovali v Nizozemsku, Belgii či v Rakousku.
Co se týče brownfieldů, naposledy jsme stavěli v bývalých lomech ve Francii a v Nizozemsku, například u lesa Bovenfeld nebo na bývalém nákladovém nádraží v Německu. Jedna naše plovoucí realizace se nachází v zatopeném lomu.
Dalším trendem je, že se výrazně rozšiřuje paleta druhů střech, na které se panely dají instalovat. Dříve jsme byli omezeni materiálem, podkonstrukce se musely vrtat a bylo třeba dávat pozor, aby střechy nepropouštěly vodu a tak dále. Dnes se na řadu choulostivějších povrchů na vodorovné střechy používají balastní systémy, což je zjednodušeně řečeno zatížení, například betonovým prefabrikátem. Navíc i střechy, které se kvůli statice dříve využít nedaly, dnes využít můžeme, protože na ně položíme lehčí, úzkoprofilové panely, což je také novinka. Zájem o fotovoltaiku neklesá, takže se dá předpokládat, že tyhle evoluční kroky budou pokračovat i do budoucna.
Existují už panely, které se dají instalovat na historický dům a schválí je památkáři?
Ano, dnes už existují solární tašky, byť tohle řešení není v Česku ještě moc rozšířené. Všechno má své klady a zápory. Taška sice vypadá historicky, ale má mnohem menší plochu než panely, takže je k ní zapotřebí mnohem více spojů a vznikají i větší energetické ztráty. Efektivita takové fotovoltaiky je tedy nižší. I proto dnes solární tašky zatím testují spíše solární nadšenci.
Aleš Damm
– Ředitel a jednatel Greenbuddies Charging vystudoval VŠE v Praze.
– Působil jako manažer ve společnostech ČEZ, Vodafone, Nortel, Eurotel, IBM.
– Od dubna 2019 vede českou společnost Greenbuddies Charging, která se zaměřuje na dodávky řešení a instalace nabíjení elektromobilů.
– Zajímá se o turistiku, cyklistiku. Navštěvuje rockové a jazzové koncerty. Je ženatý, má dvě dospělé děti a žije v Mikulově.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
