Ještě před pár týdny to byly domy, haly nebo silnice. Nyní jsou to designové doplňky do zahrad, městské lavičky či stolky. Nápad vznikl ve firmě Cementum, která jako první v Česku z recyklovaného kameniva vyrábí nové produkty. A ke každému dodává certifikát, kolik materiálu a emisí se recyklací ušetřilo.
O stavebním a demoličním odpadu málokdo ví, že se ho v Česku každoročně vyprodukuje mnohem víc než toho komunálního. Odpad ze staveb a suť představují 65 procent veškerého českého smetí, v číslech je to přes 22 milionů tun ročně.
Právě na suť ze zbořených domů a hal se zaměřil moravský startup Cementum. Z recyklovaného kameniva vyrábí velké zahradní květináče, stoly, svícny, ale třeba i stylové stojánky na telefony. Jde o takzvanou upcyklaci, tedy proces, kdy se z odpadů či nepotřebných produktů vytvoří hodnotné výrobky.
Cementum založili loni v únoru dva vystudovaní materiáloví inženýři a produktový designér. První zakázky získali v červnu. „Myšlenka k založení společnosti vznikla poté, co začaly chodit první poptávky po dárkových předmětech, které jsou vyrobeny z betonu s recyklovaným kamenivem,“ říká Jan Čermák, jeden ze zakladatelů firmy sídlící v Ivančicích u Brna.
Suť z demolice budovy nebo třeba silnice putuje do recyklačního centra, kde se zpracuje na drť. Cementum ji odebírá mimo jiné od olomouckého podniku Smětal. „Snažíme se o zajištění zdroje recyklovaného kameniva v každém kraji, přičemž jsme schopni větší zakázky realizovat přímo v dané oblasti a výrazně redukovat environmentální stopu přepravy,“ vysvětluje Čermák. Menší produkty Cementum vyrábí ve svém sídle a velké v nedalekých Vedrovicích. Kamiony díky tomu zbytečně nenajezdí stovky kilometrů sem a tam.
Zpočátku jim beton praskal
Hlavní nabídku firmy představují dárkové předměty, městský mobiliář nebo designové prvky do exteriéru. Zpočátku se Cementum zaměřovalo spíše na firemní klienty a segment dárkových předmětů, v další fázi zacílili na veřejnou správu a mobiliář. Loni firma prodala zhruba tři stovky výrobků o hmotnosti osmnáct tun.
„Začátky ale nebyly jednoduché. Řešili jsme zejména design produktů s ohledem na jejich trvanlivost a užitné vlastnosti. Nějakou dobu trvalo, než jsme eliminovali některé vady výrobků, například praskání betonu,“ vzpomíná Čermák. Nyní připravují vlastní e-shop, který hodlají spustit v nadcházejících týdnech.
Lavičky od Cementa jsou už k vidění v Praze na Jižním Městě, v Plzni i Hodoníně. „Našli jsme zajímavý potenciál týkající se městského mobiliáře, kdy jsme v rámci našeho konceptu schopni recyklovat starý betonový mobiliář v daném městě a vytvořit z něj nový. Tento proces se navíc dá opakovat,“ přibližuje Čermák.
Cementum navíc ke každému výrobku přikládá certifikát, který uvádí, kolik materiálu a emisí se výrobou dané věci z recyklovaného kameniva ušetřilo v porovnání s tím, kdyby se vyráběla z běžného betonu z primárních zdrojů. „V budoucnu bychom chtěli v našich výrobcích ještě eliminovat cement, který se nejvíc podílí na environmentální stopě betonových výrobků,“ plánují zakladatelé.
Nano to drží dohromady
V tuzemsku zatím nikdo jiný předměty běžného užití z recyklovaného betonu nevyrábí. O recyklaci kameniva, jež je cenným přírodním zdrojem, se již několik let pokouší stavební firma Skanska společně s českými inovátory. Nyní testují Rebetong, což je nový a patentovaný český materiál, který má ambici nasměrovat stavebnictví k větší udržitelnosti a cirkularitě. Jako první průmyslově vyráběný beton na světě totiž obsahuje sto procent recyklovaného kameniva, tedy takového, které se nedovezlo z lomů coby panenský materiál, ale z demolic domů a dalších staveb.
Rebetong se na první pohled od běžného betonu nijak neliší. Laik nepozná, že bydlí v domě postaveném z recyklátu. Inovace spočívá v tom, že se do směsi cementu a recyklovaného kameniva přidává speciální nanomateriál, díky němuž směs lépe drží pohromadě. A co je zásadní – má téměř stejné vlastnosti jako klasický beton. Skanska už jej používá například do základových desek a železobetonových stěn pro bytové domy. Z bezpečnostních důvodů se z něj zatím nestaví velmi zatížené konstrukce, jako jsou mosty a výškové budovy.
Lepší je uplatnit recyklát přímo na stavbách
Vojtěch Pilnáček, expert na odpady a vedoucí konzultant odpadového tržiště Cyrkl, výrobky ze suti ze starých staveb hodnotí pozitivně. „Stavební a demoliční odpad je z hlediska produkce největším tokem a hledání nových způsobů recyklace je důležité,“ říká Pilnáček. Městský mobiliář však podle něj nepředstavuje pro recyklát ideální uplatnění.
„Potkáváme hodně projektů, které mají za cíl ze všemožných málo hodnotných odpadů vyrobit právě městský mobiliář – od různých plastových výmětů přes odpadní textil až po cigaretové nedopalky. Obávám se, že je poptávka v téhle oblasti přesycena. Mnohem perspektivnější je podle mého názoru snažit se uplatnit stavební recykláty přímo v nových stavbách, ať už jako podsypy nebo přímo jako umělé kamenivo do betonu,“ navrhuje Pilnáček.
Při zpracování demoličního odpadu je podle Pilnáčka klíčové jej na začátku, tedy při demolici, nesmíchat. Recyklát ze směsné suti totiž už není možné využít tak jednoduše jako oddělené frakce, tedy sklo zvlášť, dřevo zvlášť, kovy a zdivo zvlášť. „Například s odbytem betonového recyklátu obecně není problém, horší je to s cihlovým, o směsných recyklátech ani nemluvě. Samotná recyklace stavebních a demoličních odpadů je pak dobře technologicky zvládnutým procesem. Problém nastává při hledání odbytu,“ podotýká Pilnáček.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
