Staré zdemolované domy použité na výrobu těch nových. Tak by mohla vypadat budoucnost stavebnictví, kdy stavební suť už nebude mířit na skládky, ale zrecykluje se a znovu využije. V Česku vznikají první projekty, kde se recyklovaný beton využívá.
Na první pohled je recyklovaný beton, takzvaný rebetong, od toho běžného k nerozeznání. S ohledem na složení, jeho výrobu a dopad na životní prostředí, je ale rozdíl velký.
Stavebnictví spotřebovává čtyřicet procent na zemi dostupných zdrojů a je odpovědné za třicet procent všech světových emisí. Samotný beton je pro stavebnictví klíčovým materiálem a zdroje na jeho výrobu začínají docházet.
Řešením by mohl být právě recyklovaný beton, který využívá až sto procent recyklované suti nahrazující přírodní kamenivo recyklovaným. Má obdobné vlastnosti jako beton, místo přírodního kameniva ale díky příměsi nanočástic využívá stavební suť. Nanočástice fungují jako pojivo a dají se díky nim recyklovat také cihly. To dosud nebylo možné.
Výroba rebetongu. Zdroj: Skanska
Takto vyrobený beton je recyklovatelný v podstatě donekonečna. Díky tomu by se v budoucnu nemusely zdemolované domy odvážet a ukládat na skládky, ale využily by se na stavbu nových domů. Což by byla výrazná úspora i pro peněženku, protože uložení suti z rodinného domu může vyjít na statisíce, z bytového domu na miliony.
Výhody rebetongu
- Nižší materiálové náklady
- Nižší náklady na dopravu
- Úspora přírodních zdrojů kameniva a energie na jejich těžbu a dopravu
- Snížení skládkování stavební suti
- Snížení uhlíkové stopy
- Nižší energetická náročnost budov
Recyklovaný beton vyvinutý ve spolupráci s českou firmou Erc-Tech už v Česku začala využívat stavební společnost Skanska. Loni z tohoto materiálu postavila volnočasový parkourový areál v pražských Modřanech. Letos ho poprvé využila i při stavbě bytového domu, byť zatím jen okrajově.
Prvním projektem postaveným částečně z rebetongu je projekt Čertův vršek v Praze, kde se rebetong využil do nenosných částí stavby. Firma jej časem, až bude ukončený vývoj materiálu, chce využít i na nosné konstrukce. Další projekt, kde chce firma recyklovaný beton využít, bude čtvrť Emila Kolbena v Praze.
Parkourové hřiště z recykovaného betonu v pražských Modřanech. Zdroj: Skanska
„Využití rebetongu v nějaké míře chystáme ve všech našich projektech,“ říká Eva Neudertová, specialistka na green business ve společnosti Skanska Reality.
Podle ní v současné době probíhá stále testování materiálu a hledají se způsoby jeho využití. „Proto chceme zatím rebetong využívat na menších projektech,“ doplňuje.
Na výzkumu použití recyklovaného betonu do konstrukčních a vozovkových betonů se podílí například i firmy z koncernu Strabag. „S ohledem na rostoucí nedostatek přírodních zdrojů jako je kamenivo skýtá recyklace velký potenciál,“ uvedla k tomu mluvčí Strabag Edita Novotná.
Legislativa zatím chybí
Většímu rozšíření rebetongu zatím brání chybějící legislativa. Současné normy povolují maximálně dvacet procent recyklátu, cílem Skansky, jejíž odborníci se na přípravě nových norem podíleli, je možnost využití až sto procent recyklátu.
Co se týče ceny, ta je nyní podle Skansky jen o něco málo nižší než u klasického betonu. Odpadají sice náklady na těžbu surovin, domy se ale musejí speciálně zdemolovat, z materiálu se musejí odstranit toxické a jiné látky, které by recyklaci bránily. Vzniklá směs se musí také speciálně zpracovat.
Beton je klíčovým materiálem ve stavebnictví. Možnost jeho recyklace a znovuvyužití by přispěla k cirkulární ekonomice ve stavebnictví. Tou se v Česku zabývá mimo jiné Česká rada pro šetrné budovy. „Využití recyklátů ve stavebnictví – ať se jedná o beton, sklo, plasty, je dlouhodobě strategická záležitost, především z toho důvodu, že šetří přírodní zdroje,“ říká k tomu výkonná ředitelka Simona Kalvoda.
Podle organizace je obecně největším problémem recyklace stavebních hmot různorodost suti. Proto je nutné třídit stavební hmoty pokud možno na místě demolice. Dotřídění na sběrných dvorech nebo u výrobce recyklátů celý proces prodražuje a komplikuje. „Čistota vytříděného materiálu se projeví zejména při náročnějších formách recyklace. Výběr stavebních hmot v návrhu budovy určuje technologickou a energetickou náročnost recyklace materiálů,“ uvádí Rada na svých stránkách.
Jen Praha v současné době spotřebovává třináct milionů tun stavebních materiálů ročně a pouze desetina je recyklátem. Zdrojů přírodního kameniva přitom ubývá. Podle Skansky bude do devíti let mít z 221 českých lomů zásoby jen 107 z nich a k úplnému vyčerpání by v tuzemsku při současném průměrném tempu spotřeby mělo dojít už kolem roku 2062.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
