O remízky, ochranné pásy, úhory, meziplodiny a další environmentální prvky, které dosud měli zemědělci v určitém rozsahu povinně zavádět, se nikdo starat nemusí. Návrh schválili zrychleně poslanci Evropského parlamentu.
Evropská komise zareagovala na nedávné protesty zemědělců a zjemnila opatření, která se jich dotýkají. Podle varování ekologických organizací se kvůli tomu však zhorší kvalita půdy a důsledky dopadnou na biodiverzitu. „Cílem návrhu je snížit několik environmentálních požadavků, které zemědělci musejí dodržovat, aby mohli dostávat přímé platby,“ zní oficiální důvod v tiskové zprávě.
Na plnění environmentálních prvků se dosud vázaly základní dotace pro zemědělce. Podle expertů z Hnutí Duha zrušení podmínky vyčlenit plochy pro přírodu umožní opět používat na těchto místech pesticidy. V rámci Evropské unie jde až o devět milionů hektarů půdy, v Česku o 330 tisíc hektarů. „Tím se dále významně zhorší podmínky pro hmyz, ptáky a půdní organizmy,“ varují ekologické organizace.
A nejsou samy. Přes 180 českých vědců a 21 nevládních organizací vyzvalo v otevřeném dopise ministra zemědělství Marka Výborného, aby navržené úpravy Státní zemědělské politiky odmítl. Ten však návrh v Radě EU podpořil.
Vědci varovali hlavně před tím, že nové úlevy zemědělcům ve skutečnosti nepomohou a půdě uškodí. „Mnoha vědeckými studiemi je doloženo, že dnešní intenzivní zemědělství je zodpovědné za největší ztráty evropské, ale i světové biodiverzity. Ohrožena je také půda, jejíž kontaminace pesticidy a jejich rezidui patří v Česku k nejvyšším v Evropě, což ohrožuje vodní zdroje i biodiverzitu,“ tvrdí Jakub Hruška, přírodovědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Ulevit zemědělcům redukcí ekologizačních opatření je typické vylévání vaničky i s dítětem,“ uvedl již dříve.
Návrat před rok 2014
Europoslanci schválili ve středu v podvečer návrh Komise označovaný jako zjednodušení dotačního systému většinou 425 hlasů. Konkrétně jde o to, že už nebude kvůli příjmu dotací povinné vyčlenit aspoň čtyři procenta orné půdy na neprodukční plochy nebo prvky, což zahrnuje i půdu ležící ladem. Členské státy nicméně budou mít povinnost nabídnout zemědělcům, kteří část půdy nechají pro neprodukční účely, doplňkovou podporu ve formě ekologických programů. (takzvaná ekoschémata).
„Zemědělci nebudou muset vyčleňovat nic, ledaže si stát dá tuto podmínku alespoň do ekoschémat. Ale státy jednak nebudou chtít znevýhodňovat své zemědělce těžšími podmínkami a jednak do ekoschémat může vstoupit mnohem méně zemědělců, než kteří pobírají základní platby,“ varuje Martin Rexa, zemědělský expert Hnutí Duha.
Debata týkající se ekologických prvků v zemědělské krajině už přitom léta běží a je zřejmé, že prosadit jakákoli opatření ve prospěch přírody je podle dosavadního vývoje velmi obtížné. Mezi lety 2014 až 2022 museli konvenční zemědělci s víe než 15 hektary orné půdy vyčlenit pět procent na takzvané plochy v ekologickém zájmu. To mohly být jak stabilní krajinné prvky, dočasné úhory, i produkční plodiny vázající dusík nebo meziplodiny.
„V naprosté většině to zemědělci plnili plodinami vázajícími dusík nebo meziplodinami a Evropský účetní dvůr vyhodnotil, že podmínka v podstatě nepřinesla téměř žádnou změnu oproti běžné praxi. Proto se aspoň zavedlo, že na plochách se nesměly používat pesticidy ani hnojiva,“ přibližuje Rexa.
Na další období od roku 2023 měla platit podobná, ale silnější podmínka (tzv. DZES 8): zemědělci mají vyčlenit buď čtyři procenta skutečně neprodukčních ploch, jako jsou krajinné prvky, úhory a ochranné pásy, nebo tři procenta těchto ploch plus čtyři procenta území i na plodiny vázající dusík nebo meziplodiny. Tento požadavek ale EU takřka vzápětí zrušila kvůli dopadům války na Ukrajině.
Poslední tečka pro ekology
Česko nicméně podle Rexy zavedlo podmínku pěti procent v rámci takzvaných ekoschémat (dobrovolný nástroj na podporu udržitelného hospodaření, za jehož využití mají zemědělci nárok na dotace navíc, pozn. red.), díky čemuž vzniklo 90 tisíc hektarů nových úhorů. „Pro rok 2024 byla opět vydána výjimka a tentokrát si to ministři pojistili, aby platila i pro ekoschémata,“ uvádí Rexa. Nyní stačí vyčlenit čtyři procenta „čehokoliv“ včetně plodin pohlcujících dusík či meziplodin.
Nynější návrh, který prošel Evropským parlamentem, je podle ekologických organizací poslední tečkou za popsaným vývojem ústupků. „Hrozí, že plochy, které byly bez pesticidů od minulého období Státní zemědělské politiky a měly mít speciální režim, by nyní zcela z podmínek dotací zmizely. To je návrat před rok 2014,“ dodává Rexa.
Ne všichni zemědělci přitom zavedení ústupků podporují, například Roman Koutek hospodařící s rodinou konvenčně na Hané na 80 hektarech je proti. Návrhy Komise vnímá jako krok špatným směrem a jako ústup od kroků k udržitelnějšímu zemědělství.
„Částečně to bereme jako zásah do svobodného podnikání, ale je dobré si uvědomit, že všechny dotace jsou dobrovolné. A pokud někdo s nimi má takový problém, nechce platbu za šetrnější přístup k životnímu prostředí a nechce dělat remízky, biopásy a podobně, tak ať je nedělá,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Ekonews.
Nařízení schválené Evropským parlamentem ještě musí schválit Rada. Belgické předsednictví už oznámilo, že to nebude v případě současného znění problém. Po schválení Radou bude nařízení zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí okamžitě v platnost. Zemědělci budou moci uplatňovat revidované environmentální podmínky pro své žádosti o finanční podporu EU již v roce 2024.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
