Kolem ESG ratingu panují nejasnosti. Nepochopení se objevuje hlavně tehdy, když lepší rating získá tabáková či ropná firma místo společnosti z méně kontroverzního odvětví, třeba výrobce elektromobilů. Proč tomu tak je?
Hodnocení v rámci Environmental, Social and Corporate Governance (ESG neboli životní prostředí, sociální aspekty a řízení firmy, pozn. red.) má být ukazatelem toho, nakolik je společnost udržitelná. „ESG se větší pozornosti dostalo před více než deseti lety jako nástroji pro investory a banky,“ připomíná Julian Toth, který pracuje v rámci neziskové organizace International Sustainable Finance Centre (ISFC).
Investoři si vždy dělali analýzy, aby vyhodnotili rizika a to, jakou bude mít investice do dané firmy návratnost. Postupně proto začali do svých analýz kromě finančních ukazatelů zahrnovat i ty nefinanční, které souvisejí se životním prostředím, chováním k zaměstnancům nebo s pracovními podmínkami.
„Banky a investoři si začali dělat ESG analýzy, aby lépe pochopili, zda bude firma výnosná, mapovali, jaká rizika pro ni plynou z oblasti životního prostředí či sociální oblasti. A ratingy vznikly proto, aby to ulehčily investorům a ti tak nemuseli samostatně do hloubky analyzovat každou firmu v portfoliu,“ vysvětluje Toth. Firmy nyní ESG ratingy využívají jako dodatečné informace k základním analýzám, když se rozhodují o investicích.
S tím, co vypovídají ratingy ESG, se ale pojí jedno základní nepochopení. Jak připomíná Toth, vznikly kvůli hodnocení toho, jak jsou firmy připravené na rizika z environmentální či sociální oblasti. Původním záměrem nebylo, aby hodnotily dopady firmy na životní prostředí a další. Právě tak jsou přitom dnes často vnímány a to vyvolává zmatky.
Elektromobily nepomohou, když se firma nechová dobře
Naplno se zmatky kolem vnímání ratingů projevily, když se letos v květnu snesla vlna kritiky na agenturu Standard & Poor’s kvůli tomu, že vyřadila ze svého indexu S&P 500 ESG americkou automobilku Tesla. A to přestože vyrábí elektromobily a jejím cílem je čistá mobilita. Šéf firmy Elon Musk to nesl těžce, v Česku na kauzu reagoval generální ředitel tuzemské společnosti Avast Ondřej Vlček. Tesla totiž získala horší rating než třeba výrobce cigaret British American Tobacco či ropný gigant Shell. Avast potkalo něco podobného.
„V současném systému můžete mít společnost, která prodává cigarety, ale která se zaváže, že bude uhlíkově neutrální a bude mít pěkné zaměstnanecké výhody a umístí se lépe než společnost, která zaměstnává postižené lidi, inovuje v oblasti studené fúze (hypotetický typ jaderné reakce, ke které by mělo docházet za teplot blízkým pokojové, pozn. red.) a všechnu svoji technologii výroby energie daruje rozvojovým státům,“ uvedl ve svém komentáři, který vyšel i na Ekonews, šéf Avastu Ondřej Vlček.
Horší rating Tesly způsobilo několik faktorů, upozorňuje Toth. „Jen málo lidí se podívalo na metodologii. Zapomíná se, že ESG není jen E, ale je to i S a G. A s tím má Tesla hodně problémů, například kvůli tvrzení o rasové diskriminaci a špatných pracovních podmínkách,“ vysvětluje. Druhá věc podle něj je, že v ratingu a indexu se vždy porovnávají firmy v daném sektoru. „Tesla má podobné skóre jako v minulých letech, ale všechny ostatní automobilky mají lepší. Ona byla vytlačená, nezhoršila se,“ dodává.
Důležité je mít plán, jak z toho ven
Kritéria S&P 500 ESG zahrnují stovky dat, která se týkají způsobu, jakým podniky ovlivňují životní prostředí, jak zacházejí se zaměstnanci, zákazníky či obchodními partnery. Agentura S&P zdůvodnila vyřazení Tesly nedostatečnou strategií na snížení uhlíkové stopy a „kodexu obchodního chování“ Tesly spolu s rasismem a špatnými pracovními podmínkami v továrně automobilky v Kalifornii. Na Tesle ulpěl i další škraloup – kvůli porušování emisních norem jí byla letos udělena pokuta ve výši 275 tisíc dolarů.
Největší nepochopení však pramení z toho, že ESG Rating v těchto případech nehodnotí dopady daných firem na životní prostředí. „Veřejnost může být někdy zmatena, že firma z fosilního průmyslu vyjde v ratingu lépe než udržitelná firma. Je to proto, že tyto firmy mají jasný plán, jak se stanou uhlíkově neutrální, nebo jak chtějí zlepšit svůj stav v dalších aspektech udržitelnosti,“ říká expert na udržitelnost Dan Heuer.
Pokud má „špinavá“ firma strategii transformace, je to pro investora dobrý signál, že bude úspěšná, tedy výdělečná v budoucnu. „I společnost jako Shell, která má experty a strategie, už dnes ví , jak se z té šlamastyky, ve které se nyní nachází, dostat,“ vysvětluje Heuer.
Situace ohledně ratingů se navíc pomalu mění. „Vznikají takzvané double materiality ratingy, které kromě dopadů rizik na firmu měří i dopady firmy na životní prostředí a společnost. A i velké ratingy začínají měření dopadů integrovat,“ uvádí Toth s tím, že problematikou se začala zabývat už také Evropská unie.
Desítky různých ratingů
Dnes je situace ohledně ratingů ESG hodně nepřehledná. V posledních deseti letech nastal jejich rozmach, zejména menší banky a investoři je využívají, protože nemají zdroje na vlastní analýzy. Nyní jich na trhu existuje asi 140. Vytvářejí je totiž soukromé firmy, které je dál prodávají.
Mezi renomované ratingové agentury ESG ve světě patří spolu s S&P například společnosti MSCI, RobecoSAM (kterou koupila S&P v roce 2020), CDP Global Environmental Information Research Center nebo FTSE Russell. Data pro sestavování ratingů získávají z různých zdrojů. Z veřejných, ale zejména z firemních publikací, takzvaných nefinančních reportů.
Problém rovněž je, že metodika jednotlivých firem sestavujících ratingy se liší. „Zapomnělo se na to, že ratingy jsou subjektivní. Málokdo má čas jít do hloubky a zjistit, jak dané metodiky fungují a například, jakou váhu dávají ve finálním hodnocení S ze zkratky ESG a jakou E,“ uvádí Toth. Původní pointa byla sice ušetřit investorům čas. Nyní má ale málokdo právě čas a kapacity na to, aby zkoumal, co číslo dané ratingové agentury obsahuje. „Proto si velcí investoři, jako je Blackrock a další, často dělají analýzy ESG sami a nespoléhají se pouze na ratingy,“ dodává Julian Toth, který sám pro Blackrock v Londýně pracoval.
Partnerem seriálu o ESG a udržitelnosti firem je společnost Moneta. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
